Doprovázení pěstounských rodin

Než se pustíme do doprovázení pěstounských rodin, tak si nejprve řekneme něco o tom, co to vlastně ta pěstounská péče je. 

Pěstounská péče je vymezena v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který ji definuje jako formu náhradní rodinné péče, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče, do které se svěřují děti, jejichž výchova není u rodičů zajištěna a zájem dítěte takové svěření vyžaduje. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech a nemá vyživovací povinnost k dítěti. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a jen soud ji může zrušit. 

Pěstouni mají zákonnou povinnost se vzdělávat.  Dále pokud to situace dovolí, udržovat kontakt dítěte s biologickou rodinou (rodiči, prarodiči, sourozenci).

Pěstounská péče se rozděluje na tři formy, a to na pěstounskou péči dlouhodobou (klasickou), pěstounskou péči příbuzenskou a pěstounskou péči na přechodnou dobu. 

Dlouhodobá pěstounská péče – zde pobývají děti několik let, mnohdy až do plnoletosti. Pokud se ovšem dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, může pěstounská péče trvat až do 26 let věku dítěte.

Pěstounská péče příbuzenská – tuto formu péče provádějí zejména prarodiče. V menší míře dále strýcové a tety dítěte, výjimečně i starší sourozenci dítěte, popřípadě jiní, vzdálenější příbuzní. 

Pěstounská péče na přechodnou dobu – jedná se o prozatímní péči o děti, u kterých je značná pravděpodobnost brzkého stálého řešení. Tato podoba pěstounské péče může trvat maximálně rok. 

Tato  problematika je  upravena následující legislativou:

  • Zákon č. 359/1999 o sociálně právní ochraně dětí
  • Úmluva o právech dítěte
  • Normativní instrukce MPSV č. 5/2013 – dávky pěstounské péče, č. 11/2013 – státní příspěvek na výkon pěstounské péče, č. 17/2013 – k čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče