Je to další forma pomoci dětem, které žijí v ústavní péči (např. v dětských domovech). Hostitelská péče nepatří mezi formy náhradní rodinné péče. Česká legislativa nezná pojem Hostitelská péče, v praxi se s ní však můžeme setkat. Jde o péči, kdy pár nebo jednotlivec udržuje kontakt s dítětem, které žije v dětském domově. Dítě s rodinou tráví čas, může k ní jezdit na víkendy, prázdniny. Mezi hostitelskou rodinou a dítětem nevzniká žádný právní vztah a nepředpokládá se možnost umístění dítěte do trvalé péče hostitelské rodiny.
Legislativa upravující hostitelskou péči.
V současné době se postupuje podle zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí § 30.
- Ředitel ústavního zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností povolit dítěti, které je v ústavním zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob. Tento pobyt může být nejvýše v rozsahu 30 kalendářních dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tuto návštěvu je možné prodloužit na základě písemného souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Výjimkou jsou případy, kdy byla uložena ochranná výchova na základě rozhodnutí soudu.
- Při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav se přihlíží zejména k rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat, a individuálnímu plánu ochrany dítěte, je-li zpracován.
- V případě pobytu dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců, se posuzuje jejich bezúhonnost.
- Pro účely vydání souhlasu může obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat krajský úřad o odborné posouzení fyzické osoby jiné než rodiče, u níž má dítě pobývat. Za účelem doložení bezúhonnosti takové osoby si může obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů.